Terminální balistika
- Majkl
- Profil
- Registrován: čtv 5. led 2012, 19:23
- Bydliště: střední a severní čechy
Příspěvek#1 » čtv 5. úno 2015, 13:52
když už jsme u těch Subsoniků - takto vypadá střela po průchodu čelní kostí, potažmo celou lebkou 190kg prasete domácího. Kule skončila odrazem od betonové podlahy, jde ještě "vyrobila" důlek. Takže jestli si někdo naivně (jako dříve já) myslí, že tyhle patrony při sebeobraně útočníka neprostřelí, budiž tímto vyveden z omylu!
PS- sorry za kvalitu snímku, ale mobil....
20150111_165814.jpg
PS- sorry za kvalitu snímku, ale mobil....
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- mocima
- Profil
- Registrován: pon 19. pro 2011, 08:23
- Bydliště: Staré Město (UH)
- Carloss
- Profil
- Registrován: úte 27. pro 2011, 12:55
- Bydliště: Praha
Příspěvek#6 » čtv 5. úno 2015, 22:56
Se musím zastat Intimitiho... Nepíše, že by nepředal "žádnou", píše "skoro žádnou". Tedy si to vysvětluji tak, že předá menší procento energie. A menší procento z mála je přecijen míň než větší procento z více... Obecně pohybující se těleso nemůže předat více energie než samo má. Tedy je nutno se pohybovat spíše v podílech teprve následně vyjídřených v absolutních číslech... Ai by to chtělo více zkoumání...
- Rough boy
- Profil
- Registrován: čtv 3. dub 2014, 18:44
Příspěvek#8 » pát 6. úno 2015, 05:03
Nechci tady být opět za "veterána", když mi kape inkoust ze zp , ale nějak se tu nemohu ztotožnit s názorem lehká střela-lehká deformace. Hezky to tu prezentoval jeden člověk s Tokarevem, kterým provrtal brzdovej kotouč z auta a luger o něj rozplácnul. Tudíž o hmotnosti střely to není. Pokud udělám dva náboje ve shodné ráži, těžší střela bude olověnej wadcutter a lehčí střela bude s ocelovým jádrem, opravdu se mi bude ten lehčí při průniku materiálem více deformovat? Nebude. Deformace bude záležet hlavně na tvaru a materiálu střely, dále pak na energii a dalšìch faktorech. Napsat všeobecně, že malá energie rovná se malá deformace je blbost a je to pro nováčky dost zavádějící.
- Steiner
- Profil
- Registrován: ned 17. kvě 2009, 19:57
- Bydliště: Brno
- Int1m1thy
- Profil
- Registrován: pon 4. úno 2013, 12:58
- Bydliště: Plzeňsko
Příspěvek#13 » pát 6. úno 2015, 17:05
Vite ze pri terminalni balistice je nejdulezitejsi (neresim umisteni strely) trvala dutina, pote pak docasna na kterou ma nejvetsi vliv rychlost strely a tvar/chovani strely, cim pomalejsi strela tim mensi trvala dutina,tim i mensi poskozeni okolnich tkani. Takze tezka pomala strela jenom vlastne prolitne a nic. Cim vetsi rychlost tim vetsi sance ze se bude strela naky zpusobem deformovat viz. treba SS109 5.56 ktera se zacala tristit pri prunikovych rychlostech nad 850m/s+, pistolove strely se hlavne zplostuji (fmj,jsp atd.) tim vytvori i vetsi trvalou dutinu. Vy si porad myslite ze cim pomalejsi strela tim min prolitne a ze preda nejvic energie. Takze i kdyz treba SUB spotrebuje na prulet vetsinu sve energine kterou mel tak to neznamena ze neco pri pruletu vubec udelal.
Dale taky plati ze kdyz ma strela komoly tvar tak se vytvari vetsi docasna dutina (FMJ atd)...
NERESIM ZADNY HP, JHP, Frag atd.
zde je tabulka
a zde popis kni
Praktické pokusy za nás udělali už jiní. Střely se pohybovaly řídkým dlouhým prostředím a ztratily v něm určité množství energie a hybnosti. Dá se z toho usoudit na množství energie ztracené k hustém krátkém prostředí.
Následující tabulka z dat Sellier a Bellot. Zeleně jsou dvojice střel, které mají skoro stejný tvar.
Problém: je vidět, že všechny střely pohybující se od začátku nadzvukovou rychlostí ztratily na cestě kolem 30% energie a ty, které začaly podzvukově, ztratily kolem 10%. Problém je v tom, že v případě nadzvukových střel nevíme, jak velkou část dráhy letěly nadzvukově a jakou podzvukově, i když by se to asi dalo odhadnout, takže budeme vycházet jenom z posledních dvou dvojic, které začaly podzvukově.
Podstatný rozdíl ve hmotnostech střel u posledních dvou nábojů znamená, že jsou nejvhodnější k hodnocení.
Závěr je:
Nezávisí na hmotnosti nebo rychlosti střely, poměry odevzdané energie a hybnosti k počátečním hodnotám jsou skoro stejné pro střelu stejného kalibru a tvaru. Při předávání energie závisí hlavně na účinném průřezu, tvaru a schopnosti expandovat.
Přesto platí, i když rozdíly nejsou moc velké:
Z dvojic podzvukových střel odevzdala poměrně víc rychlejší a lehčí střela.
Mezi všemi nadzvukovými střelami odevzdala poměrně i absolutně nejvíc nejrychlejší a nejlehčí střela, následovaná hollowpointem.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ktomu dodam ze se autor mili protoze data a jeho zaver jsou v rozporu jelikoz je zjisteno ze rychlost strely ma zasadni vliv viz. tabulka
Dale taky plati ze kdyz ma strela komoly tvar tak se vytvari vetsi docasna dutina (FMJ atd)...
NERESIM ZADNY HP, JHP, Frag atd.
zde je tabulka
a zde popis kni
Praktické pokusy za nás udělali už jiní. Střely se pohybovaly řídkým dlouhým prostředím a ztratily v něm určité množství energie a hybnosti. Dá se z toho usoudit na množství energie ztracené k hustém krátkém prostředí.
Následující tabulka z dat Sellier a Bellot. Zeleně jsou dvojice střel, které mají skoro stejný tvar.
Problém: je vidět, že všechny střely pohybující se od začátku nadzvukovou rychlostí ztratily na cestě kolem 30% energie a ty, které začaly podzvukově, ztratily kolem 10%. Problém je v tom, že v případě nadzvukových střel nevíme, jak velkou část dráhy letěly nadzvukově a jakou podzvukově, i když by se to asi dalo odhadnout, takže budeme vycházet jenom z posledních dvou dvojic, které začaly podzvukově.
Podstatný rozdíl ve hmotnostech střel u posledních dvou nábojů znamená, že jsou nejvhodnější k hodnocení.
Závěr je:
Nezávisí na hmotnosti nebo rychlosti střely, poměry odevzdané energie a hybnosti k počátečním hodnotám jsou skoro stejné pro střelu stejného kalibru a tvaru. Při předávání energie závisí hlavně na účinném průřezu, tvaru a schopnosti expandovat.
Přesto platí, i když rozdíly nejsou moc velké:
Z dvojic podzvukových střel odevzdala poměrně víc rychlejší a lehčí střela.
Mezi všemi nadzvukovými střelami odevzdala poměrně i absolutně nejvíc nejrychlejší a nejlehčí střela, následovaná hollowpointem.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ktomu dodam ze se autor mili protoze data a jeho zaver jsou v rozporu jelikoz je zjisteno ze rychlost strely ma zasadni vliv viz. tabulka
- sided
- Profil
- Registrován: čtv 18. čer 2009, 12:28
- Bydliště: okolo komína
Příspěvek#14 » pát 6. úno 2015, 17:43
Tohle je fyzika pro základku. Pokud vezmeš dvě střely, těžší a lehčí, přibližně stejného tvaru a stejné ráže nalaborované na stejný výkon. Tak lehčí střela bude mít větší ranivý účinek protože:
1) díky menší hmotnosti má nižší setrvačnost a tedy po zásahu cíle rychleji ztrácí rychlost - tedy předává energii. Ona tedy rychleji ztrácí energii i před tím než zasáhne cíl ale to u střeliva pro krátkou můžem klidně zanedbat.
2) vytváří větší dočasnou dutinu protože díky vyšší dopadové rychlosti je hydrodynamický efekt výraznější.
Ale je potřeba říct že při rozdílu hmotností cca 10% budou rozdíly v účinku a penetraci v ráži 9mm Luger prostě zanedbatelné. U výkonějšího náboje, třeba .357 magnum se střelami v rozmezí 120 - 180gn už bude rozdíl znát.
1) díky menší hmotnosti má nižší setrvačnost a tedy po zásahu cíle rychleji ztrácí rychlost - tedy předává energii. Ona tedy rychleji ztrácí energii i před tím než zasáhne cíl ale to u střeliva pro krátkou můžem klidně zanedbat.
2) vytváří větší dočasnou dutinu protože díky vyšší dopadové rychlosti je hydrodynamický efekt výraznější.
Ale je potřeba říct že při rozdílu hmotností cca 10% budou rozdíly v účinku a penetraci v ráži 9mm Luger prostě zanedbatelné. U výkonějšího náboje, třeba .357 magnum se střelami v rozmezí 120 - 180gn už bude rozdíl znát.
- marinakus
- Profil
- Registrován: stř 4. kvě 2011, 01:10
Příspěvek#15 » pát 6. úno 2015, 20:48
ono to není jen při průniku měkkým materiálem, zkoušeli jsme před časem s kolegou účinky pár střel na gong z hardoxu 2 cm tloušťky, 7,62x39 s "měkkým" jádrem nechávala jen otisk pokud střela nevzala hranu terče zatímco 5,56 bez jádra vytrhávala ven dost znatelné střepiny kovu (miskové vytržení cca 2 cm x 2 mm hloubky).....stříleno z AK47 a čínské kopie M4........ ale to je o něčem jiném než pistolové střelivo do např. balistické želatiny pokud nebude střela např. HP srovnávána s FMJ
Přejít na
- ZbraneKvalitneCZ
- Webstránky
- Webstránky LOS
- Provoz fóra ZK
- Komentáře
- Střelba
- Legislativa
- Zbrojní průkaz, zákony
- Zabezpečení zbraní/střeliva
- Sdružení LEX
- Zbraně a legislativa v zahraničí
- Střelecké sportovní disciplíny
- LOS
- IPSC
- Ostatní
- Lov a myslivost
- Termíny akcí a závodů
- Střelnice a střelecké obchody, puškaři
- Události
- Off-Topic
- Volná diskuse
- Nestřelecké události
- Zbraně
- Krátké zbraně
- CZ U.B., ČZ Strakonice, ZVI, AlfaProj
- 1911
- Plasťáky
- Ostatní pistole
- Revolvery, derringery
- Krátké malorážky
- Dlouhé zbraně
- Opakovací
- Samonabíjecí
- Brokovnice
- Ostatní dlouhé zbraně
- Dlouhé malorážky
- Černý prach
- Western
- Chladné zbraně a obranné spreje
- Nože
- Ostatní obranné prostředky
- Ostatní zbraně
- Flobertky, vzduchovky a větrovky
- Paintball, airsoft, lukostřelba, praky
- Příslušenství
- Ochrana sluchu a zraku
- Optika
- Pouzdra, obaly, kufry
- Ostatní příslušenství
- Obecně o zbraních
- English / Deutsch / ...
- Zabezpečení, trezory, trezorové skříně
- Uživatelské zkušenosti
- Střelivo
- Náboje
- Pistolové a revolverové
- Puškové
- Brokové
- Ostatní
- Přebíjení nábojů
- Přebíjení pistolových a revolverových nábojů
- Přebíjení puškových nábojů
- Přebíjení brokových nábojů
- Přebíjení obsoletních nábojů
- Obecně o přebíjení
- Burza
- Aktuální inzeráty
- Archiv inzerátů
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 29 hostů