Přežití a soběstačnost při rozvratu společnosti
Mám taky pěknou velkou LED svítilnu s dlouhou výdrží, nicméně ty petrolejky jednu velkou přednost mají, vůbec nic s nimi neudělá elektromagnetický impuls. Záleží na druhu SHTF, ale v případě jaderného výbuchu, ale ani nemusí být klasický jaderný výbuch, i samotný elektromagnetický impuls někde relativně hodně vysoko se dnes může použít jako zbraň, je veškerá elektronika která není v plechové bedně v p.deli. Takže i LED svítilny. Většina baterií má v sobě čip, takže i baterie. No a soláry a elektrocentrály taky. V takovou chvíli je petrák nenahraditelný. Přiznám se, že mám náhradní elektroniku do centrály v plechové krabici, ale nejsem si jistý, jestli by vinutí centrály přežilo elektromagnetický impuls...
EMP se strašně přeceňuje. Ale fakt STRAŠNĚ. Kamarád dělal v laboratoři, kde s EMP pracovali a dle jeho slov je EMP akorát jeden velkej strašák, kterej ale hovno udělá... Zvlášť na větší vzdálenosti je EMP prakticky absolutně neškodný (síla slábne se čtvercem vzdálenosti). Nějaké jó choulostivé laboratorní vecičky možná, ale obyčejná elektronika je proti EMP odolná až až... Stačí si spočítat, jak silný by EMP musel být, aby se dokázaly naindukovat takové proudy, co by elektroniku (čipy) zničily.
Nicméně jak píši výše, mám také mix klasických petrolejek a moderních LED. Ale ne kvůli EMP, jen ty LED jsou při klasickém výpadku daleko pohodlnější, jak petrolej.
Nicméně jak píši výše, mám také mix klasických petrolejek a moderních LED. Ale ne kvůli EMP, jen ty LED jsou při klasickém výpadku daleko pohodlnější, jak petrolej.
-
poloventilator - Příspěvky: 259
EMP bude nebezpecny tam, kde ma mnoho prostoru na uplatneni, tj. na indukovani potrebne energie. Cili dalkova vedeni, trafa, velke anteny, apod. Pro mensi a do siti nezapojena zarizeni jsou nebezpecna na dalku mnohem mene. Pri Carringtonove udalosti srseli jiskry z telegrafnych vedeni - ale LED baterce v kapse by se asi nic nestalo 
EMP neposkodi silna vinuti a vodice, pokud jsou rozumne daleko. Ale pro polovodice - neni pravda, ze se EMP precenuje. To bylo pravda tak pred triceti lety a trosku to jeste platilo pred dvaceti lety. Dnesni elektronika, pokud obsahuje procesory, je extremne citliva na ESD, tedy vysokonapetovy impuls. A tento impuls se snadno vyrobi treba na nejakem vodici, ktery se dostane do EMP, cili elektromagnetickeho impulsniho pole. Proste ten vodic zkonvetuje elektromagneticky impuls do impulsu napetoveho. A, soucasne procesory, aby dosahly vyssich frekvenci, maji, krome nizsiho napajeciho napeti, take velmi tenke vrstvy kremiku. Takze jejich odolnost vuci ESD napeti rapidne klesa. Zatimco jeste pred patnacti lety clovek odpalil mikrocip napetim 300 V nekde pri svleceni svetru z umeliny, dneska uplne staci i 15 V jen pouhym trenim rukou.
Pouzivaji se ESD ochranne soucastky, jenze ne vsichni vyrobci je pridavaji (cost cut) a ne vsechny tyto soucastky stihnou reagovat dostatecne rychle. Praxe je ta, ze rok od roku je citlivost elektroniky na ESD vyssi. To, co v nasi ESD laboratori resime za problemy letos, jeste pred tremi lety bylo nemyslitelne.
Shrnuto - kamarad se zrejme vyjadroval k vecem, ktere platily jeste pred patnacti az dvaceti lety a nebo u elektroniky, kde nejsou ridici cipy (coz dneska je i v blbem menici v LED svitilne). Bezne polovodice vydrzi samozrejme vic. Tricet let stare radio ma nepomerne vetsi sanci prezit EMP, nez soucasny MP3 prehravac.
Spocitat ten EMP nelze, protoze nevime, ktery vodic by konvertoval EMP na ESD. Ani kdybych mel tu desku u nas v laboratori, netroufl bych si odhadnout, jaky prubeh toho EMP po tistaku bude, protoze indukuji jen vodice kolme na silocary EMP a take zalezi na rozmisteni indukcnosti a kapacit. Neumim si predstavit, ze by tohle nekdo pocital. Dela se to experimentalne a statisticky.
Kazdopadne, jen v nasi firme se za posledni roky investovalo par set tisic euro do ESD ochran (veskera elektronika v ESD bednach, my musime mit ESD obleceni, nabytek ma ESD certifikace, podlahy ESD zemneni, atd., kazdy den se musim zmerit na masince, jaky mam telesny naboj, nez mne to pusti do laboratore,...). Pokud by nekde ve vzdalenosti par kilometru neco vygenerovalo silny EMP, pak vim presne o vecech, ktere by ihned odesly. Tento EMP nemusi nutne pochazet z jaderneho vybuchu, dneska na nej uplne staci vysokovykonny EMP smerovy generator.
Diky stavu techniky jsme tomuto problemu sli hodne napred, bohuzel.
Pouzivaji se ESD ochranne soucastky, jenze ne vsichni vyrobci je pridavaji (cost cut) a ne vsechny tyto soucastky stihnou reagovat dostatecne rychle. Praxe je ta, ze rok od roku je citlivost elektroniky na ESD vyssi. To, co v nasi ESD laboratori resime za problemy letos, jeste pred tremi lety bylo nemyslitelne.
Shrnuto - kamarad se zrejme vyjadroval k vecem, ktere platily jeste pred patnacti az dvaceti lety a nebo u elektroniky, kde nejsou ridici cipy (coz dneska je i v blbem menici v LED svitilne). Bezne polovodice vydrzi samozrejme vic. Tricet let stare radio ma nepomerne vetsi sanci prezit EMP, nez soucasny MP3 prehravac.
Spocitat ten EMP nelze, protoze nevime, ktery vodic by konvertoval EMP na ESD. Ani kdybych mel tu desku u nas v laboratori, netroufl bych si odhadnout, jaky prubeh toho EMP po tistaku bude, protoze indukuji jen vodice kolme na silocary EMP a take zalezi na rozmisteni indukcnosti a kapacit. Neumim si predstavit, ze by tohle nekdo pocital. Dela se to experimentalne a statisticky.
Kazdopadne, jen v nasi firme se za posledni roky investovalo par set tisic euro do ESD ochran (veskera elektronika v ESD bednach, my musime mit ESD obleceni, nabytek ma ESD certifikace, podlahy ESD zemneni, atd., kazdy den se musim zmerit na masince, jaky mam telesny naboj, nez mne to pusti do laboratore,...). Pokud by nekde ve vzdalenosti par kilometru neco vygenerovalo silny EMP, pak vim presne o vecech, ktere by ihned odesly. Tento EMP nemusi nutne pochazet z jaderneho vybuchu, dneska na nej uplne staci vysokovykonny EMP smerovy generator.
Diky stavu techniky jsme tomuto problemu sli hodne napred, bohuzel.
...a jeste drobnost: Faradayova klec chrani proti napeti, ale ne proti proudu. Napeti se totiz siri povrchem, takze elektrony maji tendenci se shlukovat na povrchu vodice a ne uvnitr. Z toho duvodu funguje ochrana stinenim, ovsem proti ESD. S EMP je to jinak, protoze ten je zpusoben proudem, nikoli napetim. A proud je veden materialem, ne jeho povrchem. Cili, plechova bedna zpusobi utlum, ale ne uplne odstineni. Cim bude plech silnejsi, tim vetsi utlum bude mit. Nelze si ale myslet, ze obalenim mobilu do alobalu ho ochranime pred EMP. Tak to fakt ani omylem. Na druhou stranu - proud tlumi vodice, takze treba i takovy hlinik. Hlinikova bedna bude mit srovnatelny utlum proti EMP pri srovnatelne tloustce, jako ocel, ovsem pri nepomerne nizsi hmotnosti. Dokonce bych si troufnul odhadnout, ze hlinik bude tlumit vice, protoze je to lepsi vodic. Ale je to moje hypoteza, musel bych overit.
Myslím, že se někdy motají dvě věci dohromady.
Sednout si do plechovky a nechat se vložit do statického elektrického pole, to je jedna aplikace. Uvnitř vodivé plechovky by měla být intenzita toho vnějšího pole nulová. Ten vodič kolem prostě "svede" siločáry tak, že pro to pole vnitřek není viditelný.
U střídavého ELMG pole to ale bude jinak. Tam se budou indukovat proudy a protinapětí, asi jako na cívce.
Tj. vždy tak, aby to kompenzovalo ten vzruch.
Odstínit se od pulsního elmg pole je už úplně jiná pohádka. Tam na drátech bývají ferity, citlivé prvky v tlustých měděných krytech.
Kdo by si chtěl zkusit nějaký názorný příklad, sežene si kuličku ze silného magnetu. Číňan to prodává jako hračky. K tomu různé trubičky. Papírovou, hliníkovou a pak ideálně jednu měděnou, silnostěnnou, s vnitřním průměrem té kuličky tak, aby ona prošla s rezervou.
Trubky postavíte svisle a budete kuličku pouštět dolů. U papírové prostě propadne volným pádem, kdežto u té měděné budete strašně dlouho čekat, než se dostane dolů. Je to hodně neintuitivní pro laiky. Většinou se naje někdo, kdo tam hledá nějaké fígle, holt lidi neznají základní přírodní zákony.
Ta kulička, magnet, totiž vnucuje svoje magnetické pole té trubičce, která se tomu brání tak, že v mědi indukuje napětí a tím i poměrně velké proudy, které působí proti tomu poli. Tímto soubojem polí je kulička bržděná v pádu. Kdyby se zastavila, tak přestane budit a tím pádem přestane být bržděná. Takže vždycky bude propadávat. A z té rychlosti pohybu si můžete udělat představu, jaké síly tam působí, jaké asi napětí se indukuje a jaké proudy.
EMP je v tomto případě ta kulička. Vnutí se prostředí a všechny, smyčky, vodiče, feromagnetické materiály ... všechno to zareaguje tím, že se na nich naindukuje napětí (úměrné rychlosti změny mg. toku) a tomu odpovídající proudy, dané odporem.
Někde to propálí vrstvy vysokým napětím, jinde to spálí propojky vysokým proudem.
Jen ještě poznámka astronomická - obrovské pulsy vzníkají na Slunci a občas ta konfigurace je příznivá k tomu, že to k nám vyvrhne spoustu iontů. Sluneční bouře .. ty pak chytá Země svým magnetickým polem a vznikají z toho polární záře. Ale taky je to měřitelné na dlouhých vedeních.
Sednout si do plechovky a nechat se vložit do statického elektrického pole, to je jedna aplikace. Uvnitř vodivé plechovky by měla být intenzita toho vnějšího pole nulová. Ten vodič kolem prostě "svede" siločáry tak, že pro to pole vnitřek není viditelný.
U střídavého ELMG pole to ale bude jinak. Tam se budou indukovat proudy a protinapětí, asi jako na cívce.
Tj. vždy tak, aby to kompenzovalo ten vzruch.
Odstínit se od pulsního elmg pole je už úplně jiná pohádka. Tam na drátech bývají ferity, citlivé prvky v tlustých měděných krytech.
Kdo by si chtěl zkusit nějaký názorný příklad, sežene si kuličku ze silného magnetu. Číňan to prodává jako hračky. K tomu různé trubičky. Papírovou, hliníkovou a pak ideálně jednu měděnou, silnostěnnou, s vnitřním průměrem té kuličky tak, aby ona prošla s rezervou.
Trubky postavíte svisle a budete kuličku pouštět dolů. U papírové prostě propadne volným pádem, kdežto u té měděné budete strašně dlouho čekat, než se dostane dolů. Je to hodně neintuitivní pro laiky. Většinou se naje někdo, kdo tam hledá nějaké fígle, holt lidi neznají základní přírodní zákony.
Ta kulička, magnet, totiž vnucuje svoje magnetické pole té trubičce, která se tomu brání tak, že v mědi indukuje napětí a tím i poměrně velké proudy, které působí proti tomu poli. Tímto soubojem polí je kulička bržděná v pádu. Kdyby se zastavila, tak přestane budit a tím pádem přestane být bržděná. Takže vždycky bude propadávat. A z té rychlosti pohybu si můžete udělat představu, jaké síly tam působí, jaké asi napětí se indukuje a jaké proudy.
EMP je v tomto případě ta kulička. Vnutí se prostředí a všechny, smyčky, vodiče, feromagnetické materiály ... všechno to zareaguje tím, že se na nich naindukuje napětí (úměrné rychlosti změny mg. toku) a tomu odpovídající proudy, dané odporem.
Někde to propálí vrstvy vysokým napětím, jinde to spálí propojky vysokým proudem.
Jen ještě poznámka astronomická - obrovské pulsy vzníkají na Slunci a občas ta konfigurace je příznivá k tomu, že to k nám vyvrhne spoustu iontů. Sluneční bouře .. ty pak chytá Země svým magnetickým polem a vznikají z toho polární záře. Ale taky je to měřitelné na dlouhých vedeních.
A ještě k té kuličce - kdybyste si pořídili misku nebo trubičku ze supravodiče, tak zjistíte, že ona tou trubičkou nikdky nepropadne a taky nedopadne na dno misky. Bude se vznášet těsně nad supravodičem, resp. v té trubičce.
tady dává magnet nad supravodič
https://youtu.be/8GY4m022tgo?t=67
Komu se to zdá být OT, prosím.... Je to míněno jako pomůcka k pochopení problematiky EMP.
tady dává magnet nad supravodič
https://youtu.be/8GY4m022tgo?t=67
Komu se to zdá být OT, prosím.... Je to míněno jako pomůcka k pochopení problematiky EMP.
-
poloventilator - Příspěvky: 259
A zde https://www.youtube.com/watch?v=6bEHeMOFzIc ucena prednaska (ale srozumitelna) z minuleho tydne o supravodivosti, co to je a jaky je dnes stav oboru. Jsou na zacatku prave i prakticke ukazky - pokusy.
Podle mého názoru jsou dva možné scénáře, kdy je potřeba brát ohled na EMP.
1. EMP šířící se vedním, kdy se nám na domovním rozvodu objeví přepětí, zpúsobené něcím, co vzniklo daleko. Něco se dá pořešit přepěťovými ochranami.
2. EMP, šířící se prostorem ze zdroje blízkého, který má dost energie k zničení galvanicky k síti nepřipojených zařízení. Tady jde o to, co popisoval Tikka.
Pak jde o to, jestli ten zdroj EMP pulsu nemá taky účinky, které jsou mnohem ničivější než samotný EMP. Jinak se na to můžeme dívat z tanku, na který se sesype dům, že nám to oslepilo noční vidění, termokamery a třeba i radio, a jinak na to hledíme, když jsme byli v posledním patře toho paneláku, který smetla tlaková vlna.
Kolem toho bývaly různé záhadné plky o tom, že "oni mají bombu, která nezničí město, jen zlikviduje lidi a elektroniku". První byla ona neutronová bomba a druhá měla být právě ta s důrazem na EMP.
Nevím nic o tom, že by tohle měla některá ze stran reálně ve formě hlavic.
Podle mě všichni mají buď malou štěpnou z plutonia, nebo větší, kde je kombinace štěpné s fuzní. Některé to ještě vylepšují nějakým nepříjemným materiálem kvůli maximální kontaminaci. Kobalt a tak...
Proto si myslím, že při použití jaderné zbraně tak blízko, že by mohl EMP ublížit něčemu v takových podmínkách pro mě klíčovému, že s největší pravděpodobností to nebude ta hlavní újma. Možná pro lidi, co mají dobrý bunkr, vyřešený zdroj energie, vody, dekontaminační filtry na vzduch a schopnost tam přežít hodně dlouho autonomně. Pak jo, pak by asi dávalo smysl řešit i odolnost životně důležitých zařízení na EMP.
1. EMP šířící se vedním, kdy se nám na domovním rozvodu objeví přepětí, zpúsobené něcím, co vzniklo daleko. Něco se dá pořešit přepěťovými ochranami.
2. EMP, šířící se prostorem ze zdroje blízkého, který má dost energie k zničení galvanicky k síti nepřipojených zařízení. Tady jde o to, co popisoval Tikka.
Pak jde o to, jestli ten zdroj EMP pulsu nemá taky účinky, které jsou mnohem ničivější než samotný EMP. Jinak se na to můžeme dívat z tanku, na který se sesype dům, že nám to oslepilo noční vidění, termokamery a třeba i radio, a jinak na to hledíme, když jsme byli v posledním patře toho paneláku, který smetla tlaková vlna.
Kolem toho bývaly různé záhadné plky o tom, že "oni mají bombu, která nezničí město, jen zlikviduje lidi a elektroniku". První byla ona neutronová bomba a druhá měla být právě ta s důrazem na EMP.
Nevím nic o tom, že by tohle měla některá ze stran reálně ve formě hlavic.
Podle mě všichni mají buď malou štěpnou z plutonia, nebo větší, kde je kombinace štěpné s fuzní. Některé to ještě vylepšují nějakým nepříjemným materiálem kvůli maximální kontaminaci. Kobalt a tak...
Proto si myslím, že při použití jaderné zbraně tak blízko, že by mohl EMP ublížit něčemu v takových podmínkách pro mě klíčovému, že s největší pravděpodobností to nebude ta hlavní újma. Možná pro lidi, co mají dobrý bunkr, vyřešený zdroj energie, vody, dekontaminační filtry na vzduch a schopnost tam přežít hodně dlouho autonomně. Pak jo, pak by asi dávalo smysl řešit i odolnost životně důležitých zařízení na EMP.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů