Přežití a soběstačnost při rozvratu společnosti
Prosím, zkuste vagonek zase nasadit na koleje. Díky.
Nejsem si jistý jestli vagonek z kolejí sjel, máme v práci novou lektorku angličtiny, je z Peru a vyprávěla nám, že v zapadlých oblastech Peru kde není civilizace ani elektřina jsou praktickou zásobárnou masa morčata. To je též hlodavec a přímý příbuzný zde zmíněného potkana. Vedle domů jsou ohrádky s několika desítkami morčat a když je třeba, pár se jich zabije, stáhne a sežere. Osvědčilo se to natolik, že z morčat se stala časem pochoutka i v místech s elektřinou...
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-cestozrani-morcata-v-peru-smazi-pecou-i-vari-40252633
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-cestozrani-morcata-v-peru-smazi-pecou-i-vari-40252633
I kodiak má dobré maso 
Ono strašně záleží na tom, jaký druh výpadku civilizace kdo uvažuje. Někdo se chystá na výpadky GSM nebo WIFi, někdo elektřiny a plynu, někdo uvažuje v horizontu hodin, někdo v horizontu týdnů nebo i let. Někdo řeší jen náhradní řešení, někdo trvalé, někdo to bere izolovaně, někdo globálně - buď jako kooperativní úlohu, nebo jako boj o přežití proti nájezdníkům nebo ještě hůř agresorovi.
Vždycky by bylo dobré v těch debatách tohle zohlednit, zejména před napsáním nějakého hodnotícího komentáře.
Ale taky se zamyslet nad tím, že nic podobného přece by nemělo hrozit, protože přece elektřiny máme dostatek, plynu donedávna přebytek, průmysl fungoval, zemědělství nás nejen živilo, ale taky jsme vyváželi .. tedy by stálo za myšlenku i to, jak těm postapo scénářům zabránit.
Ono strašně záleží na tom, jaký druh výpadku civilizace kdo uvažuje. Někdo se chystá na výpadky GSM nebo WIFi, někdo elektřiny a plynu, někdo uvažuje v horizontu hodin, někdo v horizontu týdnů nebo i let. Někdo řeší jen náhradní řešení, někdo trvalé, někdo to bere izolovaně, někdo globálně - buď jako kooperativní úlohu, nebo jako boj o přežití proti nájezdníkům nebo ještě hůř agresorovi.
Vždycky by bylo dobré v těch debatách tohle zohlednit, zejména před napsáním nějakého hodnotícího komentáře.
Ale taky se zamyslet nad tím, že nic podobného přece by nemělo hrozit, protože přece elektřiny máme dostatek, plynu donedávna přebytek, průmysl fungoval, zemědělství nás nejen živilo, ale taky jsme vyváželi .. tedy by stálo za myšlenku i to, jak těm postapo scénářům zabránit.
Zajímavé video, docela dobrý návod, co mít s sebou při výletu, ale dobré i pro nouzové situace jiného druhu, je to od času cca 7:10
https://www.stream.cz/badatele/dobyti-d ... i-64692439
https://www.stream.cz/badatele/dobyti-d ... i-64692439
Toto jsem našel na web stránkách :
Vojenské a jiné triky pro přežití v přírodě i do běžného života: na ránu cukr, vodu získáte z indiánské studánky, močí se zbavíte bakterií.
NÁZOR: Některé triky jsou v armádě oficiální, jiné vymysleli samotní vojáci, a další jsou známy z přežití v přírodě. Alespoň ty základní by měl znát úplně každý.
Přístřešek v přírodě
i
Už od počátku vzniku „vojenského řemesla“ si příslušníci snaží usnadnit život kdejakou vychytávkou. Dokonce ve starých záznamech z doby Římské říše lze najít různé návody a triky, jimiž si římští legionáři ulehčovali službu v dalekých krajinách. Dnes už sice není jejich moudrost zcela aktuální, ale soudobí vojáci nejsou o nic méně vynalézaví. Své zkušenosti pak přenáší i do běžného života, díky čemuž předali nejednomu „civilovi“ kdejaké fígle. Následující triky využijete nejenom pro přežití v přírodě, ale i doma na zahradě.
Usnout lze už do 60 sekund
Je známo, že během cvičení ani ostrého nasazení toho vojáci moc nenaspí. Nedostatek spánku přitom negativně ovlivňuje fyzickou i psychickou stránku, vnímání a celkový stav jedince. Když už se ale vojáci ke spánku alespoň na čas dostanou, je obtížné nabuzené tělo uklidnit a rychle usnout, takže ještě než pořádně „zaberou“, musí opět vstávat. Jak vojákům dopomoci alespoň k rychlému „powersleepu“ se zabývali psychologové z americké Námořní předletové školy:
Vojákům nejdříve doporučí uvolnit obličejové svaly včetně čelistí, jazyka a svalů kolem očí
Následně je třeba udělat to samé s rameny a celými horními končetinami
Po úplném uvolnění má voják vydechnout, uvolnit hrudník a obě dolní končetiny, tím má první fázi usínání za sebou
Během druhé fáze má voják mysl napřít na něco klidného a relaxujícího, nejlépe na nějakou činnost, kterou rád vykonává pro vlastní potěšení – může jít o rybaření, ležení v houpací síti apod., ale nikoliv o nic akčního a adrenalinového
Ovšem nutno podotknout, že je třeba být k rychlému usínání trénován, kýžený výsledek se pravděpodobně nedostaví hned napoprvé. V případě rutinního ovládnutí této metody však dokážete bez problémů usínat do minuty. To se bezpochyby hodí i v běžném životě, a zejména těm, kdo mají na spánek málo času a potřebují proto využít každou možnou minutu. A pokud potřebujete usnout v hluku, noste s sebou špunty do uší.
Cukr na odřeninu i jinou ránu
Některé metody vám běžně nepředávají ani zdravotníci nebo různí instruktoři, nejsou zkrátka obvyklé. Třeba cukr na ránu je hodně netradiční, avšak někdy používanou metodou při péči o povrchové rány a odřeniny, má totiž lidem málo známé účinky:
Nejdříve je důležité ránu důkladně očistit tekoucí vodou nebo dezinfekčním roztokem; rána by měla být co nejčistší, aby voják předešel jinak možné infekci, případně eliminoval vše „cizí“, co by mohlo uškodit
Na čistou a suchou ránu pak nasype cukr, který slouží jako osmotický prostředek, což znamená, že vytahuje ven z rány vlhkost – cukr tak může pomoci odsát bakterie a hnis, což přispívá k vyčištění rány
Rána by měla být zakryta sterilním obvazem, aby nedošlo ke kontaminaci, obvaz by měl být pevný, ale nikoliv příliš těsný
Jedná se přitom pouze o první pomoc! V žádném případě o dlouhodobé řešení. Voják se pak musí tak či tak svěřit do péče lékaře / medika, který mu ránu ošetří a řádně převáže.
Udržení ohně pomocí soli
Kempování v přírodě je zážitek, ale je třeba se chovat ohleduplně a maximálně zodpovědně. Na některých místech přitom vůbec není povoleno oheň rozdělávat, a kde ano, měl by člověk vždy dbát, aby se nemohl z ohniště rozšířit. Zvýšená opatrnost je pak třeba i při použití – ta je totiž dobrá, pokud oheň vyhasl – ihned ho zase můžete rozhořet tím, že jí hodíte na žhavé uhlíky. Sůl obsahuje chemické sloučeniny, které fungují jako termický reaktant, a z uhlíků okamžitě vyletí plamínky. Velmi praktické při grilování a přípravě potravin na otevřeném ohni.
Jak si v přírodě obstarat vodu
Hydratace je nesmírně důležitá, a nemáte-li žádnou zásobu, zkuste se v přírodě podívat po zdrojích vody, někdy je najdete i tam, kde byste je nečekali:
Najít jakýkoliv tok (řeku, potok, pramen…) nebo rybník, tůni aj. je nejlepší, vodu byste ale měli vždy přefiltrovat – pokud s sebou nemáte přenosný filtr, tak alespoň přes mech
Dešťová a rosa jde „nachytat“ těžko, pomůže ale, pokud ji necháte stékat třeba po igelitu, pláštěnce, celtě, plachtě apod. do nějaké nádoby, v níž její střed zatížíte např. kamenem
V zimě poslouží jako dobrý zdroj vody led a sníh, které stačí rozpustit
Hydratovat vás může i různé jídlo, zejména tedy zelenina (třeba okurka, rajče) a ovoce (meloun, broskev, meruňka, ale i jablko…)
Zní to paradoxně, ale také pod vyschlým vodním tokem můžete najít vodu, někdy totiž prostupuje zeminou i pod tím, co můžete vidět – zkuste proto kopat do hloubky, můžete narazit alespoň na malý zdroj vody
Tzv. indiánská studánka se zaplní spodní vodou, pakliže na vlhkém místě vykopete díru asi 30 cm širokou a půl metru hlubokou (event. o něco více)
V krajním případě je pak možné vypít vlastní moč (nikoliv však cizí)
Jednoduchý přístřešek máte za chvíli
Jestli musíte v přírodě přespat nebo se jenom schovat před deštěm či jinou nepřízní počasí, a není k dispozici žádný skalní útvar apod., můžete si snadno udělat přístřešek i z napadaných větví, případě je nasekat / utrhnout. Nejjednodušší je, pokud o něco zapřete klacky (např. o stěnu skály) ve sklonu asi 45 stupňů a přes ně potom skládáte jehličnaté nebo i listnaté větve, které při dostatečném množství nepropustí vodu ani vítr.
Moč využijete i jako dezinfekci
Sice to zní nechutně, ale moč funguje i jako desinfekce, kterou lze využít třeba k vyčištění rány nebo ošetření omrzlin, a stejně tak můžete tímto způsobem „vyčistit“ třeba veřejnou sprchu (nemáte-li k dispozici přezůvky), než si do ní stoupnete (bývá totiž líhní různých plísní, které za to opravdu nestojí). V příručkách z 1. světové války bylo dokonce doporučeno namočit močí šátek a přiložit ho přes dýchací cesty jako ochranu před plyny.
Několik dalších (nejen) vojenských triků
Podobných rad existuje obrovské množství, některé jsou přitom do běžného života užitečnější, jiné využijete pouze ve velmi specifické situaci, a jiné možná vůbec, následující se však hodí:
Chcete-li rychle a spolehlivě rozdělat ohně, zabalte trochu vazelíny vatového tamponu, a ten použijte jako podpalovač (v přírodě je pak dobré využít smůlu ze stromů)
Pokud chcete zbavit boty zápachu, vložte do každé z nich lístek šalvěje
Naučte se vázat základní uzle, hodí se to častěji, než si myslíte
Aby vám boty nesklouzávaly, udělejte několik uzlů podél tkaniček
Dámské tampony a vložky jsou perfektní prostředek k zastavení krvácení z povrchových poranění
Vložky navíc dobře fungují i jako tepelný izolant, vložte je do bot a neomrznou vám nohy
Nikdy nepijte vodu z podezřelého zdroje, otrava zkaženou vodou může člověka zabít do několika málo hodin
Mokré sirky nejrychleji usušíte v suchých vlasech
Vždy s sebou noste alespoň skládací nůž, má všestranné využití
Vojenské a jiné triky pro přežití v přírodě i do běžného života: na ránu cukr, vodu získáte z indiánské studánky, močí se zbavíte bakterií.
NÁZOR: Některé triky jsou v armádě oficiální, jiné vymysleli samotní vojáci, a další jsou známy z přežití v přírodě. Alespoň ty základní by měl znát úplně každý.
Přístřešek v přírodě
i
Už od počátku vzniku „vojenského řemesla“ si příslušníci snaží usnadnit život kdejakou vychytávkou. Dokonce ve starých záznamech z doby Římské říše lze najít různé návody a triky, jimiž si římští legionáři ulehčovali službu v dalekých krajinách. Dnes už sice není jejich moudrost zcela aktuální, ale soudobí vojáci nejsou o nic méně vynalézaví. Své zkušenosti pak přenáší i do běžného života, díky čemuž předali nejednomu „civilovi“ kdejaké fígle. Následující triky využijete nejenom pro přežití v přírodě, ale i doma na zahradě.
Usnout lze už do 60 sekund
Je známo, že během cvičení ani ostrého nasazení toho vojáci moc nenaspí. Nedostatek spánku přitom negativně ovlivňuje fyzickou i psychickou stránku, vnímání a celkový stav jedince. Když už se ale vojáci ke spánku alespoň na čas dostanou, je obtížné nabuzené tělo uklidnit a rychle usnout, takže ještě než pořádně „zaberou“, musí opět vstávat. Jak vojákům dopomoci alespoň k rychlému „powersleepu“ se zabývali psychologové z americké Námořní předletové školy:
Vojákům nejdříve doporučí uvolnit obličejové svaly včetně čelistí, jazyka a svalů kolem očí
Následně je třeba udělat to samé s rameny a celými horními končetinami
Po úplném uvolnění má voják vydechnout, uvolnit hrudník a obě dolní končetiny, tím má první fázi usínání za sebou
Během druhé fáze má voják mysl napřít na něco klidného a relaxujícího, nejlépe na nějakou činnost, kterou rád vykonává pro vlastní potěšení – může jít o rybaření, ležení v houpací síti apod., ale nikoliv o nic akčního a adrenalinového
Ovšem nutno podotknout, že je třeba být k rychlému usínání trénován, kýžený výsledek se pravděpodobně nedostaví hned napoprvé. V případě rutinního ovládnutí této metody však dokážete bez problémů usínat do minuty. To se bezpochyby hodí i v běžném životě, a zejména těm, kdo mají na spánek málo času a potřebují proto využít každou možnou minutu. A pokud potřebujete usnout v hluku, noste s sebou špunty do uší.
Cukr na odřeninu i jinou ránu
Některé metody vám běžně nepředávají ani zdravotníci nebo různí instruktoři, nejsou zkrátka obvyklé. Třeba cukr na ránu je hodně netradiční, avšak někdy používanou metodou při péči o povrchové rány a odřeniny, má totiž lidem málo známé účinky:
Nejdříve je důležité ránu důkladně očistit tekoucí vodou nebo dezinfekčním roztokem; rána by měla být co nejčistší, aby voják předešel jinak možné infekci, případně eliminoval vše „cizí“, co by mohlo uškodit
Na čistou a suchou ránu pak nasype cukr, který slouží jako osmotický prostředek, což znamená, že vytahuje ven z rány vlhkost – cukr tak může pomoci odsát bakterie a hnis, což přispívá k vyčištění rány
Rána by měla být zakryta sterilním obvazem, aby nedošlo ke kontaminaci, obvaz by měl být pevný, ale nikoliv příliš těsný
Jedná se přitom pouze o první pomoc! V žádném případě o dlouhodobé řešení. Voják se pak musí tak či tak svěřit do péče lékaře / medika, který mu ránu ošetří a řádně převáže.
Udržení ohně pomocí soli
Kempování v přírodě je zážitek, ale je třeba se chovat ohleduplně a maximálně zodpovědně. Na některých místech přitom vůbec není povoleno oheň rozdělávat, a kde ano, měl by člověk vždy dbát, aby se nemohl z ohniště rozšířit. Zvýšená opatrnost je pak třeba i při použití – ta je totiž dobrá, pokud oheň vyhasl – ihned ho zase můžete rozhořet tím, že jí hodíte na žhavé uhlíky. Sůl obsahuje chemické sloučeniny, které fungují jako termický reaktant, a z uhlíků okamžitě vyletí plamínky. Velmi praktické při grilování a přípravě potravin na otevřeném ohni.
Jak si v přírodě obstarat vodu
Hydratace je nesmírně důležitá, a nemáte-li žádnou zásobu, zkuste se v přírodě podívat po zdrojích vody, někdy je najdete i tam, kde byste je nečekali:
Najít jakýkoliv tok (řeku, potok, pramen…) nebo rybník, tůni aj. je nejlepší, vodu byste ale měli vždy přefiltrovat – pokud s sebou nemáte přenosný filtr, tak alespoň přes mech
Dešťová a rosa jde „nachytat“ těžko, pomůže ale, pokud ji necháte stékat třeba po igelitu, pláštěnce, celtě, plachtě apod. do nějaké nádoby, v níž její střed zatížíte např. kamenem
V zimě poslouží jako dobrý zdroj vody led a sníh, které stačí rozpustit
Hydratovat vás může i různé jídlo, zejména tedy zelenina (třeba okurka, rajče) a ovoce (meloun, broskev, meruňka, ale i jablko…)
Zní to paradoxně, ale také pod vyschlým vodním tokem můžete najít vodu, někdy totiž prostupuje zeminou i pod tím, co můžete vidět – zkuste proto kopat do hloubky, můžete narazit alespoň na malý zdroj vody
Tzv. indiánská studánka se zaplní spodní vodou, pakliže na vlhkém místě vykopete díru asi 30 cm širokou a půl metru hlubokou (event. o něco více)
V krajním případě je pak možné vypít vlastní moč (nikoliv však cizí)
Jednoduchý přístřešek máte za chvíli
Jestli musíte v přírodě přespat nebo se jenom schovat před deštěm či jinou nepřízní počasí, a není k dispozici žádný skalní útvar apod., můžete si snadno udělat přístřešek i z napadaných větví, případě je nasekat / utrhnout. Nejjednodušší je, pokud o něco zapřete klacky (např. o stěnu skály) ve sklonu asi 45 stupňů a přes ně potom skládáte jehličnaté nebo i listnaté větve, které při dostatečném množství nepropustí vodu ani vítr.
Moč využijete i jako dezinfekci
Sice to zní nechutně, ale moč funguje i jako desinfekce, kterou lze využít třeba k vyčištění rány nebo ošetření omrzlin, a stejně tak můžete tímto způsobem „vyčistit“ třeba veřejnou sprchu (nemáte-li k dispozici přezůvky), než si do ní stoupnete (bývá totiž líhní různých plísní, které za to opravdu nestojí). V příručkách z 1. světové války bylo dokonce doporučeno namočit močí šátek a přiložit ho přes dýchací cesty jako ochranu před plyny.
Několik dalších (nejen) vojenských triků
Podobných rad existuje obrovské množství, některé jsou přitom do běžného života užitečnější, jiné využijete pouze ve velmi specifické situaci, a jiné možná vůbec, následující se však hodí:
Chcete-li rychle a spolehlivě rozdělat ohně, zabalte trochu vazelíny vatového tamponu, a ten použijte jako podpalovač (v přírodě je pak dobré využít smůlu ze stromů)
Pokud chcete zbavit boty zápachu, vložte do každé z nich lístek šalvěje
Naučte se vázat základní uzle, hodí se to častěji, než si myslíte
Aby vám boty nesklouzávaly, udělejte několik uzlů podél tkaniček
Dámské tampony a vložky jsou perfektní prostředek k zastavení krvácení z povrchových poranění
Vložky navíc dobře fungují i jako tepelný izolant, vložte je do bot a neomrznou vám nohy
Nikdy nepijte vodu z podezřelého zdroje, otrava zkaženou vodou může člověka zabít do několika málo hodin
Mokré sirky nejrychleji usušíte v suchých vlasech
Vždy s sebou noste alespoň skládací nůž, má všestranné využití
Snad to není moc OT: obecně se nedoporučuje konzumovat maso divokých šelem qůli vyššímu riziku různých parazitů oproti býložravcům. Důkladné propečení by to ale mělo řešit, stejně jako u potkanů.
Jelikož ovšem medvěd je v podstatě vegetarián, můžeme ho sežrat bez větších obav.
Dovolím si ale pochybovat, že by běžný fajnšmekr dokázal odlišit maso méďů podle jejich původu.
Jelikož ovšem medvěd je v podstatě vegetarián, můžeme ho sežrat bez větších obav.
Dovolím si ale pochybovat, že by běžný fajnšmekr dokázal odlišit maso méďů podle jejich původu.
Střelec píše:Fakt to ve Finsku byl medvěd hnědý kodiak? Asi se trošku zatoulal chudák, pokud jim teda nepošel někde v zoo
Ne ne byl to obyčejný medvěd, klasika . Jak už jsem psal z předchozích komentářích, jezdím hodně Finsko a zde jsem našel jeden konkrétní komentář zrovna na Finsko
https://radiozurnal.rozhlas.cz/medvedi- ... co-8131402
Jinak pokud hodně cestuješ jako já, víš že jiná zem to jiná chuť i mrav
Piggy píše:Snad to není moc OT: obecně se nedoporučuje konzumovat maso divokých šelem qůli vyššímu riziku různých parazitů oproti býložravcům. Důkladné propečení by to ale mělo řešit, stejně jako u potkanů.
Jelikož ovšem medvěd je v podstatě vegetarián, můžeme ho sežrat bez větších obav.
Dovolím si ale pochybovat, že by běžný fajnšmekr dokázal odlišit maso méďů podle jejich původu.
Jo v tom máš pravdu, dle upravy moc nepoznáš ale určitý duh zvěřiny má svou typickou chuť, kdo je myslivcem jako já s loveckým lístkem určitě ví stejně tak jako píšeš o úpravě masa - viz třeba svalovec a podobně
Stejně tak jako si někdo myslí že střelí srnku a hned si ji upeče
též jen nesmysl, dá se říci že pokud nevisí ( zraje ) alespoň týden je maso jako guma nebo nevím jak popsat přesně .... Ale kdo nemá zkušenosti z lovem a divočinou většinou reaguje jen co vidí v TV za bludy jako skoro ve všem stejně tak jako na YT Bubenicek píše:
- vodu byste ale měli vždy přefiltrovat – pokud s sebou nemáte přenosný filtr, tak alespoň přes mech
- Dešťová a rosa jde „nachytat“ těžko
- V zimě poslouží jako dobrý zdroj vody led a sníh, které stačí rozpustit
- moč funguje i jako desinfekce, kterou lze využít třeba k vyčištění rány
- V příručkách z 1. světové války bylo dokonce doporučeno namočit močí šátek a přiložit ho přes dýchací cesty jako ochranu před plyny.
Par poznamek k vybranym bodum. Velmi efektivni filtr lze vyrobit z uhliku z ohne. A kdyz ma clovek ohen a dokaze vodu nasledne prevarit, da se takto pit i voda i z velmi znecistenych zdroju. Jina vec je, ze pri pohybu na nepratelskem uzemi je jakykoliv ohen velice riskantni. Destova voda se v nouzi da sbirat s travy vlacenim (a zdimanim) tricka. 1,5l vody mi trvalo asi hodinu. Lze takhle sbirat i rosa, ale to je o poznani mene vydatny zdroj vody. Led a snih rozpoustet ano, ale nikdy ne v ustech nebo primym kontaktem s jinou casti tela. Energeticka narocnost rozposteni ledu je tak velka, ze timto zpusobem nedokazete pokryt beznou denni spotrebu vody. To se driv podchladite. Cerstva moc zdraveho cloveka je sterilni, a uz jen proto je na cisteni rany vhodnejsi vetsina jine dostupne vody. Typickym bojovym plynem WW1 byl chlor, ktery lze filtrovat vlhkou tkaninou. Moc je pro tyhle ucely jen o chlup mene vhodna nez voda, vodu ale bylo lepsi setrit na piti nez obracene ...
Pokdu je to jen trochu mozne, vareni je vyhodnejsi nez peceni. U peceni se snadno ztraceji zasadni latky (napriklad tuk) a jeste hrozi, ze maso nebude dobre propecene v celem objemu (typicky u kosti). U vareni ke ztratam nedochazi (samozrejme je treba vypit i vyvar) a je snazsi maso tepelne dobre upravit v celem objemu. Pro vareni lze navic maso nakrajet na drobne kousky, coz umozni dobu pripravy zkratit a soucasne omezit dopad toho, ze maso neni odlezele. Nejde ani tak o gurmansky zazitek, jako spis o snazsi stravitelnosti, coz muze byt pro oslabeny organismus nikoli nepodstatne.Piggy píše:obecně se nedoporučuje konzumovat maso divokých šelem qůli vyššímu riziku různých parazitů oproti býložravcům. Důkladné propečení by to ale mělo řešit, stejně jako u potkanů.
Just my $0.02
Ano ale i ta dezinfekce tedy základní obklad na ránu se dá udělat z některých hub, přímo z toho výtrusového lůžka, tedy po úpravě. dále se dá silná dezinfekce udělat ze soli, tedy je to bolestivé ale funkční a pro zmírnění bolesti se rozpustí ve vodě a udělá se roztok. Jedna z dalších možností je i potřít ránu medem ale tohle raději vynechám. Další známý způsob je kořen Kostivalu, šalvěj a nebo Řepík , dále to může být i řepík smíchaný s heřmánkem na vyplachování ran ( dezinfekce ) čí Šiitake (Houževnatec jedlý) ALE zase, kdo z lidí zná bylinky . Dá se použít i jehličí z borovice, někdy i jen ty pupeny když kvete ale musí se vědět jak a na co. Na kurzech co dělám sem se za ty roky asi z 50 lidí poznal jen s 2 lidmi co znaly bylinky a věděli na co jsou. Co se týče čištění vody tak ano z uhlíku z ohně se dá velmi dobře vyčistit voda a dá se tímto a dalším postupem udělat vodu čistou a poživatelnou a zbavenou nečistot a bakterii. Voda se dá sehnat i když ne ve velkém množství docela snadno ale chce to zručnost a znalost, z 99% normální člověk neví kde ji najít, jak jí najít a jak jí upravit a proto dělám ty kurzy kde tohle vše je a jak jsem slíbil, již za pár dní sem dám co je potřeba ( rady a návody )
Dezinfekcni mechanismus je u soli, cukru a jinych podobnych "koncentrovanych chemikalii" podobny - natolik zmenit chemicke a osmoticke pomery v rane, ze se prostredi pro patogeny stane nevyhovujicim. Jen to obvykle boli. Ale o dost min nez vypaleni rany, coz je dalsi z moznych dezinfekcnich postupu. Do organismu se ranou latky vstreba natolik malo (i vzhledem k jeho velikosti), ze ho to neohrozi. Na to pozor u lihu, to je sice vhodny dezinfekcni prostredek a dokonce i v nouzovych podminkach byva dostupny, ale u rozsahlejsich ran muze dojit k otrave.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: ante a 2 hosti