Setkání s HK SP5k.
Ke zbrani této desetiletí nějaká, choval jsem nepřekonatelný vizuální odpor. (Tedy vůči HK MP5k samozřejmě.)
Dostalo se mi konečně té cti!!! převeliké, se s předmětnou to zbraní seznámit osobně. Sotva jsme se s tím Němcem zahlédli, antipatie moje povážlivé, těžce destruktivní trhliny utrpěly.
Dále jsem již přímo prosil pana kolegu neznámého toho, zda-li by byl tak laskav a dal mi ho do ruky. Ano jistě, toliko o Němci stále hovořím. Vyhověl mi a alespoň nadšení moje, neustále stoupalo u mi.
Přeochotně jsem pána i podplácel. Sám od sebe nabídl jsem, aby si to rozdal s mojí Italkou. Líbila se mu. Toto vše za oučelem, aby mi pán dovolil zkusiti olovem, ten klenot vědeckofantastický. Má dobrý kolimátor, kde místo mlhoviny a plejády teček rozmazaných, toliko jeden ostrý bod zřel jsem.
Střelba byla něco tak nádherného, co stran té ostré, německé devítky laborace služební, vůbec neznal jsem.
Toto teď připouštím nerad. Doposud celkově nepřekonaný, skvělý Škorpik vz. 61 v 7,65 Br, od Ing. M. Rybáře, kope do tváře více, než Němec v 9 Luger. Nebo si to možná jen nadšením samým namlouvám. Přímá komparace neprovedena.
Ano (viz nahoře), u klenotu celkově překrásného, německy to dokonalého, je pro kompletní formu - tlumič a zachování samonabíjecího cyklu, nutná výměna drobné součástky.
Zbrani předmětné a výjimečné, HOLD převeliký vzdávám.
