Pruzina v zasobniku - myty a fakta
Co toto video? https://m.youtube.com/watch?v=AVC-83QW5L4
Pán testoval, co se stane s pružinou v zásobníku, který ležel 5 let plně nabitý. Srovnával to se zásobníkem, který byl po tu dobu pravidelně používán, a to pro tři různé typy pistolí, obvykle víc zásobníků, ať má lepší vzorek. Závěr: Obvykle se pružina zkrátila, občas i dosti citelně. To odpovídá teoretickému očekávání (když je pružina dlouho v jedné pozici, tak si na ni začne zvykat).
Pak ty zásobníky se zkrácenou pružinou vyzkoušel a ani jeden nezlobil, podaly i poslední náboj.
Pak ty zásobníky se zkrácenou pružinou vyzkoušel a ani jeden nezlobil, podaly i poslední náboj.
Tady nevím co pán na videu testoval, ale co výrobce to jiná kvalita. pamatuju se když jsme jako kluci našli za komínem P08 i s plným zásobníkem. Bylo to tuším někdy 80 roce a tedy zhruba 35 let po válce a jak krásně fungoval zásobník i po těch letech 
Stejný to je jako jsme měl několik let napáskovaný plně zásobník do AKM několik let, asi 5 nebo 6 let, dodnes šlape jak nový. Bohužel se mi ale cca po Dvou letech odporoučela pružina u zásobníku na pistoli CZ 75 a bohužel ne jen jeden. proto jsem se i ptal jestli to má někdo s těmi pružinami od CZUB taky tak, staré zásobníky jdou furt ale ty nové už nevydrží. Takže asi jak co a kdo. Stejně mi dlouho drží perfektně i zásobníky od Gloka jak už tu někdo psal.
Stejný to je jako jsme měl několik let napáskovaný plně zásobník do AKM několik let, asi 5 nebo 6 let, dodnes šlape jak nový. Bohužel se mi ale cca po Dvou letech odporoučela pružina u zásobníku na pistoli CZ 75 a bohužel ne jen jeden. proto jsem se i ptal jestli to má někdo s těmi pružinami od CZUB taky tak, staré zásobníky jdou furt ale ty nové už nevydrží. Takže asi jak co a kdo. Stejně mi dlouho drží perfektně i zásobníky od Gloka jak už tu někdo psal.
Jednoducha spravna a univerzalni odpoved na tu puvodni otazku neni.
Co se tyka skladovani plne nabitych zasobniku - zalezi na logice navrhu a technologii vyroby dane pruziny.
Pro zjednduseni uvazuju jen nerezove pruziny a vynecham uplne problematiku variace vyrobnich procesu.
Existuji minimalne tri pouzivane logiky navrhu:
1) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila a potom relaxovala az pouzivanim v danem zasobniku. Takova pruzina bude zpocatku velmi tuha, behem nekolika desitek prvnich plnych cyklu (nabiti plneho zasobniku) se ustavuje - to je rychly proces, kdy v rozich plastizuje a povoli az o nejakych 15%. Plastizuje v mistech (zpravidla v tech radiusech pomyslneho obdelnikoveho profilu tvaru pruziny), ktera jsou z vyroby deformacne zpevnena - naprosta vetsina techto nerezovych pruzin je vyrabena tvarnim za studena.
Takova pruzina bude potom dale tzv. relaxovat , tj. starnout. Tim se mysli anelasticky proces, ktery zavisi hlavne na materialu, mire napjatosti (mira stlaceni), case po ktery trva a okolni teplote. Kdyz clovek takhle navrzenou pruzinu maximalne zatizi tim, ze ji necha v nabitem zasobniku, ona bude postupne relaxovat, cili ztracet cast sily, kterou pri dane delce vyvodi. Cili casem pruzina odrelaxuje, obvykle to byva ztrata max. asi 3-4% tuhosti a volne delky. Trvani toho procesu silne zavisi na okolni teplote, muze byt i roky za pokojove.
Pokud byla pruzina dobre navrzena, tak ani jeden popsany jev funkcne nesmi vadit. Jinymi slovy, pruzina se zmeni ve dvou fazich dvema ruznymi procesy, ale i potom bude spravne fungovat.
Pokud byl navrh spatny, relaxace muze mit negativni vliv na funkci (pruzina nevyvodi dostatecnou silu u posledniho naboje).
Vyhoda je levnejsi vyroba. Nevyhoda teto logiky navrhu je tuzsi pruzina na pocatku uzivani a o neco malo delsi zastavbova vyska. Rika se ji taky kompenzacni metoda, protoze konstrukter musi vedet jak bude pruzina starnout, dobre ji charakterizovat a kompenzovat jeji relaxaci pridanou tuhosti na pocatku.
2) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila u vyrobce pruzin, zasobniku, nebo zbrane. Tam se zkratka nacykluje prvnich par desitek cyklu v pripravku. Starnuti se vsak porad odehrava az uzivanim. Takova pruzina bude pro uzivatele od pocatku mene tuha, dlouhodobym zatizenim bude relaxovat stejne jako v predhozi variante.
3) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila u vyrobce a zaroven i vyrelaxovala. Takove pruziny se nechaji takzvane umele vystarnout za vysoke teploty a silne zatizene. Trva to typicky par hodin, kdyz se pruziny stlacene v pripravku po stovkach daji vystarnout do pece. Casto u nerezovych za teploty pres 350°C, takove pruziny se poznaji podle zlataveho odstinu, ktery pri tom naberou. Je opet nutne charakterizovat pruzinu pro spravne parametry umeleho starnuti. Takove pruziny jsou logicky podstatne drazsi na vyrobu, ale mohu byt trochu zastavbve kompaktnejsi, jsou od pocatku mene tuhe a uz dale prakticky nestarnou, cili nerelaxuji ani v plne nabitem ponechanem zasobniku.
Pozn.1: Neplest relaxaci s unavou, to jsou uplne jine mechanismy. Unava je jev vyvolany cyklickym zatezovani a jde o sireni trhlin, relaxace je "povoleni pod zatizenim" jak jsem popsal vys.
Pozn2: Zaznel tu priklad s ventilovymi pruzinami a jejich znacnou unavovou zivotnosti. Nutno vzit v potaz zasadne jine pozadavky tech dvou aplikaci. Zasobnikove pruziny, aby byly co nejkompaktenjsi pri potrebnem zdvihu, se navrhuji jen s ohledem na nizkocyklovou unavu, nekdy az na hranici kvazistaticke pevnosti. Jedna se tak jen o nizsi jednotky tisic plnych cyklu (plne nabiti/vybiti). S pracovnim zatizenim az nekam nad 80% meze kluzu, coz je nesrovnatelne vic nez byva bezne u tech ventilovych pruzin.
Pozn3: Zaznela tu uvaha o Ln (max. delce zatizene tlacne pruziny). Pro zasobnikove pruziny jako takove se Ln definovat neda, protoze je to obvykle pruzina silne geometricky a silove nesymetricka a vzperove nestabilni. Jeji deformovany stav je bez vedeni nedefinovatelny, s vedenim i tak bifurkuje a proto se ani zjednodusene linearni parametricke modely (Ln, Fn, L0 F0...) obvykle u nich v praxi nepouzivaji.
Co se tyka skladovani plne nabitych zasobniku - zalezi na logice navrhu a technologii vyroby dane pruziny.
Pro zjednduseni uvazuju jen nerezove pruziny a vynecham uplne problematiku variace vyrobnich procesu.
Existuji minimalne tri pouzivane logiky navrhu:
1) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila a potom relaxovala az pouzivanim v danem zasobniku. Takova pruzina bude zpocatku velmi tuha, behem nekolika desitek prvnich plnych cyklu (nabiti plneho zasobniku) se ustavuje - to je rychly proces, kdy v rozich plastizuje a povoli az o nejakych 15%. Plastizuje v mistech (zpravidla v tech radiusech pomyslneho obdelnikoveho profilu tvaru pruziny), ktera jsou z vyroby deformacne zpevnena - naprosta vetsina techto nerezovych pruzin je vyrabena tvarnim za studena.
Takova pruzina bude potom dale tzv. relaxovat , tj. starnout. Tim se mysli anelasticky proces, ktery zavisi hlavne na materialu, mire napjatosti (mira stlaceni), case po ktery trva a okolni teplote. Kdyz clovek takhle navrzenou pruzinu maximalne zatizi tim, ze ji necha v nabitem zasobniku, ona bude postupne relaxovat, cili ztracet cast sily, kterou pri dane delce vyvodi. Cili casem pruzina odrelaxuje, obvykle to byva ztrata max. asi 3-4% tuhosti a volne delky. Trvani toho procesu silne zavisi na okolni teplote, muze byt i roky za pokojove.
Pokud byla pruzina dobre navrzena, tak ani jeden popsany jev funkcne nesmi vadit. Jinymi slovy, pruzina se zmeni ve dvou fazich dvema ruznymi procesy, ale i potom bude spravne fungovat.
Pokud byl navrh spatny, relaxace muze mit negativni vliv na funkci (pruzina nevyvodi dostatecnou silu u posledniho naboje).
Vyhoda je levnejsi vyroba. Nevyhoda teto logiky navrhu je tuzsi pruzina na pocatku uzivani a o neco malo delsi zastavbova vyska. Rika se ji taky kompenzacni metoda, protoze konstrukter musi vedet jak bude pruzina starnout, dobre ji charakterizovat a kompenzovat jeji relaxaci pridanou tuhosti na pocatku.
2) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila u vyrobce pruzin, zasobniku, nebo zbrane. Tam se zkratka nacykluje prvnich par desitek cyklu v pripravku. Starnuti se vsak porad odehrava az uzivanim. Takova pruzina bude pro uzivatele od pocatku mene tuha, dlouhodobym zatizenim bude relaxovat stejne jako v predhozi variante.
3) Pruzina se navrhne tak, aby se ustavila u vyrobce a zaroven i vyrelaxovala. Takove pruziny se nechaji takzvane umele vystarnout za vysoke teploty a silne zatizene. Trva to typicky par hodin, kdyz se pruziny stlacene v pripravku po stovkach daji vystarnout do pece. Casto u nerezovych za teploty pres 350°C, takove pruziny se poznaji podle zlataveho odstinu, ktery pri tom naberou. Je opet nutne charakterizovat pruzinu pro spravne parametry umeleho starnuti. Takove pruziny jsou logicky podstatne drazsi na vyrobu, ale mohu byt trochu zastavbve kompaktnejsi, jsou od pocatku mene tuhe a uz dale prakticky nestarnou, cili nerelaxuji ani v plne nabitem ponechanem zasobniku.
Pozn.1: Neplest relaxaci s unavou, to jsou uplne jine mechanismy. Unava je jev vyvolany cyklickym zatezovani a jde o sireni trhlin, relaxace je "povoleni pod zatizenim" jak jsem popsal vys.
Pozn2: Zaznel tu priklad s ventilovymi pruzinami a jejich znacnou unavovou zivotnosti. Nutno vzit v potaz zasadne jine pozadavky tech dvou aplikaci. Zasobnikove pruziny, aby byly co nejkompaktenjsi pri potrebnem zdvihu, se navrhuji jen s ohledem na nizkocyklovou unavu, nekdy az na hranici kvazistaticke pevnosti. Jedna se tak jen o nizsi jednotky tisic plnych cyklu (plne nabiti/vybiti). S pracovnim zatizenim az nekam nad 80% meze kluzu, coz je nesrovnatelne vic nez byva bezne u tech ventilovych pruzin.
Pozn3: Zaznela tu uvaha o Ln (max. delce zatizene tlacne pruziny). Pro zasobnikove pruziny jako takove se Ln definovat neda, protoze je to obvykle pruzina silne geometricky a silove nesymetricka a vzperove nestabilni. Jeji deformovany stav je bez vedeni nedefinovatelny, s vedenim i tak bifurkuje a proto se ani zjednodusene linearni parametricke modely (Ln, Fn, L0 F0...) obvykle u nich v praxi nepouzivaji.
Děkuji za poučení tak akorát stručné, tak akorát podrobné a tak akorát srozumitelné pro jedince se základy fyziky ze ZŠ.
Moc se mi líbí, když někdo věci rozumí a současně to umí vysvětlit osobě neznalé.
Pochopil jsem to snad správně, že u průměrně i lehce podprůměrně kvalitní pružiny je pro mě jako BFU úplně jedno, když třeba nechám jeden zásobník napáskovaný celé roky a druhý budu neustále točit dokola?
Moc se mi líbí, když někdo věci rozumí a současně to umí vysvětlit osobě neznalé.
Pochopil jsem to snad správně, že u průměrně i lehce podprůměrně kvalitní pružiny je pro mě jako BFU úplně jedno, když třeba nechám jeden zásobník napáskovaný celé roky a druhý budu neustále točit dokola?
Piggy> jeste ti posilam odkaz na ukazku jak ta deformace zasobnikove pruziny (alespon v pocatku zdvihu) muze tvarove vypadat, kde a jak priblizne nastavaji ta maximalni napeti a jak mohou orientacne vychazet optimisticke odhady unavove zivotnosti -to jsou ty barevne obrazky s pocty cyklu na konci videa. Je to zde slozitejsi "odskocena" a dvojite vinuta pruzina zasobniku nejmenovane americke pistole, ale pro zakladni orientaci to poslouzi, jednodussi pruziny se chovaji podobne.
v.k. píše:Jednoducha spravna a univerzalni odpoved na tu puvodni otazku neni.
...Trva to typicky par hodin, kdyz se pruziny stlacene v pripravku po stovkach daji vystarnout do pece. Casto u nerezovych za teploty pres 350°C, takove pruziny se poznaji podle zlataveho odstinu, ktery pri tom naberou...
Cistil jsem si dva ruzne zasobniky AR-15 a zrovna narazil na krasnou ukazku zmineneho umeleho starnuti, viz obrazek.
Pro poradek je potreba zminit, ze stejne zlatave budou vypadat i nevystarnute, ale jen zuslechtene austeneticke nerezove draty, ale v naproste vetsine to opravdu je dusledek starnuti predem nezuslechovane pruziny.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Trochu oživím téma. Koupil jsem si v týdnu nové zásobníky do P-10C, tak můžu srovnat pružiny těch nových vs. starých.
Dva z těch starých jsou 2019, další dva kupovány cca o 1-2 roky později, přesně nevím. Všechny zásobníky byly skladovány tak 90% času plné. Odpor staré pružiny je znatelně menší, než u nové, ale zatím nikdy nebyl problém nebo závada.
Dva z těch starých jsou 2019, další dva kupovány cca o 1-2 roky později, přesně nevím. Všechny zásobníky byly skladovány tak 90% času plné. Odpor staré pružiny je znatelně menší, než u nové, ale zatím nikdy nebyl problém nebo závada.
-
Jarda.Jezek - Příspěvky: 886
Jestli ony se pružiny nedělají tak, aby po zajetí dosáhly plánovaných vlastností...
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 22 hostů