Re: Zkouška odborné způsobilosti - jen reálné zkušenosti
Napsal: čtv 9. pro 2021, 14:56
Datum: 9.12.2021
Místo: Prague Armory, Praha9, ul. Kolbenova
Komisař: bc. Vladimír Fiedler
Tak to mám za sebou, udělal jsem.
Začátek byl v 9 hod. Měl jsem s sebou potvrzení od lékaře, že jsem kontraindikiván pro podání vakcíny a k tomu platný negativní PCR test, ale nikomu jsem ho neukazoval. Dva mladí policajti nám na začátku řekli, že nejsou oprávněni kontrolovat naše zdravotní záležitosti, ale všichni jsme se museli podepsat na čestné prohlášení, kde jsme u svého jména křížkem označili variantu, kterou splňujeme (prodělal covid, je očkovaný, nebo má platný test, když je jenom rozočkovaný nebo kontraindikiván). Byli jsme upozorněni, že by to mohlo mít důsledky, kdyby se čestné prohlášení časem ukázalo jako nepravdivé. Za mě super varianta.
Dostavilo se nás třináct na písemnou, jedna žena. Sedm lidí nepřišlo, mělo nás být dvacet. Na písemnou jsem se našrotil na plný počet, všechny otázky mi byly notoricky známé. Dva lidi písemnou neudělali, jednomu to uteklo o bod, a druhý asi podcenil přípravu a odcházel s dost bídným ziskem 56 bodů. Dva lidi měli nějakou chybu, ale do požadovaného minima se vešli. Všichni ostatní za plný počet. Tedy jedenáct úspěšných písemných.
Po testu se k nám přidali tři opraváři, tak nás bylo čtrnáct na praktickou. Opraváře vzal jako první, a hned prvního vyhodil za 3 minuty, nevím co se mu tam nepovedlo. Já jsem šel až jako předposlední, třináctý, a trochu se mi zcvrklo sebevědomí, protože dohromady přede mnou vyletělo včetně toho opraváře šest lidí, tedy půlka z dvanácti mých předstřelců. U tří nevím, co se nepovedlo, odešli mlčky pryč. To tři, co se nám svěřili, udělali chyby na manipulaci - nějaká chyba při manipulaci s malorážkou, nevím ale jaká. Jednou nevyndaný zásobník při odstraňování zádržky. Jeden prý zvedl zbraň a zamířil ke stropu, když mu při odstraňování závady vypadl školní náboj a snažil se ho zachytit slabou rukou.
OK, dvanáct lidí, šest z toho neúspěšných... Jsem na řadě.
Musím říct, že pan Fiedler byl strohý, věcný komisař. Nedělá žádné naschvály, chce jenom vidět co je třeba, abychom znali a uměli předvést. Všechno nám na začátku vysvětlil a seznámil nás s povely, které bude dávat, dal prostor dotazům. Rozhodně nevypadá jako někdo, kdo by byl ochotný diskutovat nebo se nechat ukecat. Dělal jsem skupiny B, E, ale malorážku po mně nechtěl, jen pistoli. Za to chtěl ale všechno. Převzít a zkontrolovat zbraň, rozebrat, složit, ověřit funkci (předem nás upozornil, že do toho se u ČZ75 počítá i ověření funkce pojistky, když na zbrani je, tak jsem byl rád. Myslím, že kdyby to na začátku neřekl, asi bych jenom zbraň složil, zatahal za závěr a dal ránu jistoty. Díky předchozímu poučení jsem si to ale zapamatoval a pojistku jsem vyzkoušel, až pak dal jistotu).
Simuloval mi všechny tři závady, chtěl slyšet, co udělám se selhaným nábojem, co udělám, pokud je závada na zbrani. Při slabé ráně jsem řekl, že budu muset zbraň rozebrat a zkontrolovat průchodnost hlavně, tak se jenom zeptal proč, ale rozebrat už ji nechtěl.
Myslel jsem, že to mám v kapse, na střelbu jsem si věřil, protože při tréninku jsem s přehledem vždy sypal 8, 9, 10... Hodně dobré černé, instruktor mi pokaždé řekl, že střílím moc hezky. Taky nástřelnou sérii třech ran jsem dneska měl pěknou - 7, 9, 9. Jenže když jsem napáskoval pět nábojů na ostrou zkoušku, rozklepaly se mi ruce - nemohl jsem se uklidnit, byl jsem pět ran od vytouženého cíle. Při míření jsem viděl, jak mi muška tancuje. Na chvíli jsem sundal zbraň na prsa a párkrát se nadechnul, v respirátoru mi to moc nepomohlo. Zamířil jsem znova a furt se mi to třáslo. Skončily 4 rány v bílém, jedna na okraji černého. Ale pět ran v terči prostě bylo, komisař mi pogratuloval a můžu si to odvézt na policajty.
Závěrem chci moc poděkovat Vaškovi z Prague Armory za přípravu, bez něj bych to lejstro dneska nedržel
Místo: Prague Armory, Praha9, ul. Kolbenova
Komisař: bc. Vladimír Fiedler
Tak to mám za sebou, udělal jsem.
Začátek byl v 9 hod. Měl jsem s sebou potvrzení od lékaře, že jsem kontraindikiván pro podání vakcíny a k tomu platný negativní PCR test, ale nikomu jsem ho neukazoval. Dva mladí policajti nám na začátku řekli, že nejsou oprávněni kontrolovat naše zdravotní záležitosti, ale všichni jsme se museli podepsat na čestné prohlášení, kde jsme u svého jména křížkem označili variantu, kterou splňujeme (prodělal covid, je očkovaný, nebo má platný test, když je jenom rozočkovaný nebo kontraindikiván). Byli jsme upozorněni, že by to mohlo mít důsledky, kdyby se čestné prohlášení časem ukázalo jako nepravdivé. Za mě super varianta.
Dostavilo se nás třináct na písemnou, jedna žena. Sedm lidí nepřišlo, mělo nás být dvacet. Na písemnou jsem se našrotil na plný počet, všechny otázky mi byly notoricky známé. Dva lidi písemnou neudělali, jednomu to uteklo o bod, a druhý asi podcenil přípravu a odcházel s dost bídným ziskem 56 bodů. Dva lidi měli nějakou chybu, ale do požadovaného minima se vešli. Všichni ostatní za plný počet. Tedy jedenáct úspěšných písemných.
Po testu se k nám přidali tři opraváři, tak nás bylo čtrnáct na praktickou. Opraváře vzal jako první, a hned prvního vyhodil za 3 minuty, nevím co se mu tam nepovedlo. Já jsem šel až jako předposlední, třináctý, a trochu se mi zcvrklo sebevědomí, protože dohromady přede mnou vyletělo včetně toho opraváře šest lidí, tedy půlka z dvanácti mých předstřelců. U tří nevím, co se nepovedlo, odešli mlčky pryč. To tři, co se nám svěřili, udělali chyby na manipulaci - nějaká chyba při manipulaci s malorážkou, nevím ale jaká. Jednou nevyndaný zásobník při odstraňování zádržky. Jeden prý zvedl zbraň a zamířil ke stropu, když mu při odstraňování závady vypadl školní náboj a snažil se ho zachytit slabou rukou.
OK, dvanáct lidí, šest z toho neúspěšných... Jsem na řadě.
Musím říct, že pan Fiedler byl strohý, věcný komisař. Nedělá žádné naschvály, chce jenom vidět co je třeba, abychom znali a uměli předvést. Všechno nám na začátku vysvětlil a seznámil nás s povely, které bude dávat, dal prostor dotazům. Rozhodně nevypadá jako někdo, kdo by byl ochotný diskutovat nebo se nechat ukecat. Dělal jsem skupiny B, E, ale malorážku po mně nechtěl, jen pistoli. Za to chtěl ale všechno. Převzít a zkontrolovat zbraň, rozebrat, složit, ověřit funkci (předem nás upozornil, že do toho se u ČZ75 počítá i ověření funkce pojistky, když na zbrani je, tak jsem byl rád. Myslím, že kdyby to na začátku neřekl, asi bych jenom zbraň složil, zatahal za závěr a dal ránu jistoty. Díky předchozímu poučení jsem si to ale zapamatoval a pojistku jsem vyzkoušel, až pak dal jistotu).
Simuloval mi všechny tři závady, chtěl slyšet, co udělám se selhaným nábojem, co udělám, pokud je závada na zbrani. Při slabé ráně jsem řekl, že budu muset zbraň rozebrat a zkontrolovat průchodnost hlavně, tak se jenom zeptal proč, ale rozebrat už ji nechtěl.
Myslel jsem, že to mám v kapse, na střelbu jsem si věřil, protože při tréninku jsem s přehledem vždy sypal 8, 9, 10... Hodně dobré černé, instruktor mi pokaždé řekl, že střílím moc hezky. Taky nástřelnou sérii třech ran jsem dneska měl pěknou - 7, 9, 9. Jenže když jsem napáskoval pět nábojů na ostrou zkoušku, rozklepaly se mi ruce - nemohl jsem se uklidnit, byl jsem pět ran od vytouženého cíle. Při míření jsem viděl, jak mi muška tancuje. Na chvíli jsem sundal zbraň na prsa a párkrát se nadechnul, v respirátoru mi to moc nepomohlo. Zamířil jsem znova a furt se mi to třáslo. Skončily 4 rány v bílém, jedna na okraji černého. Ale pět ran v terči prostě bylo, komisař mi pogratuloval a můžu si to odvézt na policajty.
Závěrem chci moc poděkovat Vaškovi z Prague Armory za přípravu, bez něj bych to lejstro dneska nedržel